Dnes
Teplota: 10,2 °C

Decennium Náchodských Kuronských slavností 2.9.2016 - 3.9.2016

Již deset let trvá tradice pořádání Náchodských Kuronkých slavností, kdy v prvním zářijovém týdnu ožije město i zámek kulturním ruchem. Navazujeme tak na slavnosti, kdy majitelem Náchodského panství byl osvícený, uměnímilovný Petr vévoda Kuronský a Zaháňský (1724-1800). Panství zakoupil bohatý vévoda v roce 1792, a jak píše ve svém rukopise tehdejší zámecký úředník Jan Müller: "Od té doby nastaly jak panství Náchod, tak i jeho služebníkům prospěšné zlaté časy." Vévoda Petr nepobýval na Náchodě trvale, poprvé sem zajel se svým mnohočetným dvorem až v roce 1796, ale při každé této i dalších návštěvách koloval na zámku čilý společenský ruch - byly pořádány koncerty, divadelní představení, bály, hostiny. A jak uvádí Jan Müller: "Bylo jen málo dní, kdy by se na zámku nedalo něco vidět."

A bylo toho vidět na Náchodských Kuronských slavnostech během těch deseti let také hodně. Páteční večerní koncert v chrámu sv. Vavřince byl věnován klasické hudbě, vedle Komorního orchestru Slávy Vorlové zde vystupovali významní sólisté, soubory, žáci náchodské školy umění. V celodenním sobotním programu na zámku se vystřídali umělci různých žánrů, ať již domácí či cizí provenience. Obohacením programu byla účast souborů z lotyšského města Bauska, nacházející se v historické oblasti Kuronska, se kterým byla v roce 2010 uzavřena vzájemná partnerská smlouva. Slavností se pravidelně účastní představitelé Bausky, každoročně přijíždějí lotyšští velvyslanci z pražského velvyslanectví. Vzájemné kulturní a společenské obohacení se projevuje i ve výměnných zájezdech především mladých souborů.

V areálu zámku předvádějí své dovednosti vedle kumštýřů rovněž řemeslníci, atrakcí bývají vojenská ležení, jízdy kočárem, ukázky výcviku dravých ptáků, zábavy pro děti, "koštování" dobrých jídel. Prostě - program pro každého, pro celou rodinu, pro Náchoďany a návštěvníky z okolí i daleka. Večerní koncert je jakýmsi vyvrcholením, na zámeckém podiu se vystřídali významní hudebníci a zpěváci - Spirituál kvintet, skupina Javory, Lenka Filipová, Janek Ledecký, Václav Neckář, Eva Pilarová.

A letošní desetileté výročí bude naplněno řadou zajímavých akcí. Z těch tradičních to bude večerní koncert v kostele, kde vystoupí Rižské saxofonové kvarteto pod vedením prof. Artise Simanise a sólistky Lotyšské národní opery Kristine Garlíte. V tomto netradičním podání zazní klasické skladby i lotyšská národní hudba rovněž na sobotním koncertu na zámku. Účast těchto umělců zajistilo pražské lotyšské velvyslanectví. Koncert pro vévodu opět připraví Smyčcový orchestr Základní umělecké školy Náchod, z Bausky přijede populární folklorní taneční soubor Memelite a s nimi i oficiální představitelé města. Na večerním koncertu vystoupí Monika Absolonová za doprovodu skupiny Boom.

Tradičně návštěvníky přivítá vévoda Petr Kuronský se svou rodinou a popřeje všem krásné zážitky, dobrou zábavu. Podrobný program letošních slavností najdete na plakátech, v našem Zpravodaji a na webových stránkách města Náchod. A tak nezbývá, než vás všechny srdečně pozvat - přijďte se podívat! Věřme, že i počasí bude letošním výročním "Kuronkám" také přát a návštěvníci prožijí krásné chvíle na náchodském zámku.



Mgr. Věra Vlčková


V roce 1797, v souvislosti s návštěvou náchodského zámku vévodou Kuronským, bylo na jeho zvláštní příkaz vybudováno zámecké divadlo, vydlážděna nádvoří, na stráni k městu vybudovány nové schody, jež slouží dodnes, a podél nich po obou stranách vysázeny lípy. Na Červeném kopci z druhé strany zámku pak vysázena alej. Vévodova družina čítala 80 osob, z toho 12 hudebníků a desetičlenný hudební soubor. Náchodští ochotníci provedli v nově zřízeném divadle 11. září 1797 před vévodou Mozartovu operu Don Giovanni, čímž ho jistě mile překvapili. Bylo to jedno z prvních mimopražských uvedení této opery. K umění, zejména k hudbě a divadlu měl vévoda živý a upřímný vztah již od mládí. Od roku 1782 měl v Mitavě stálé divadlo a svůj hudební soubor, v němž působili také Češi.

Právě atmosféru vévodových pobytů, tehdy daleko bohatších a okázalejších, během nichž ožíval náchodský zámek i město mnoha kulturními akcemi, bály a koncerty, chceme návštěvníkům přiblížit. Tato zajímavá léta jsou pro nás podnětem k založení tradice, která by nejen připomněla historii, ale oživila i mezinárodní vztahy, které ji provázely. Na zámku i ve městě se bude hrát divadlo, zazní hudba, předvedou se řemeslníci i zábavní umělci, uskuteční se řada doprovodných akcí.

A tak jak se tenkrát široko daleko rozhlásilo, že na zámku sídlí bohatý vévoda Kuronský, což bylo podnětem přijít na zámek a předvést své umění, tak i my chceme do široka a daleka oznámit, že se v Náchodě budou konat Náchodské Kuronské slavnosti, aby se sem sjížděli nejen umělci, ale i návštěvníci a turisté z okolí, daleka i zahraničí…

Petr Biron vévoda Kuronský (1724 - 1800)

roku 1792 koupil v dražbě náchodské panství, jež po něm zdědila nejstarší dcera Kateřina Vilemína vévodkyně Zaháňská (1781 - 1839), jinak "paní kněžna"z Babičky Boženy Němcové. (Zaháňské vévodství koupil v roce 1785 od Lobkoviců právě vévoda Petr, který v roce 1795 postoupil Kuronské vévodství na severu dnešního Lotyšska Rusku - carevně Kateřině II.Veliké - za dva miliony rublů a uznání vévodských práv.) Po Kateřině Vilemíně vévodství Zaháňské zdědila její mladší sestra Marie Paulina (1782 - 1845). Po její smrti je získala koupí od svého synovce Konstantina, nejmladší sestra Dorothea (1793 - 1862). Jako léno i s vevodským titulem jí je udělil pruský král Friedrich Vilém IV.. Zaháň si zvolila za trvalé sídlo a žila zde 17 let. Památkou na ni je nemocnice, jež dosud slouží svému účelu, na okraji zámeckého parku, který rovněž nechala zřídit. Posledním vévodou Zaháňským byl její syn Louis Napoleon (1811 - 1898).

Erb Petra Birona vévody Kuronského a Zaháňského

Autor textu: PhDr. Jaroslav Tovačovský

Popis :
Štít je 2x dělen a 2x půlen, vzniká tedy 8 polí se srdečním čtvrceným štítkem.
Srdeční štítek -
1. pole stříbrné s černými iniciálami S (korunované ) a A, iniciály označují polského krále Sigismunda Augusta
2. pole červené se třemi stříbrnými krokvemi, horní je korunovaná
3. pole červené s hnědým pařezem na kterém stojí černý havran s dubovou větévkou se třemi žaludy, pařez je vodorovně překřížen zlatým klíčem, to je rodový znak rodiny von Bühren, udělený polským králem diplomem 20.5.1638
4. pole stříbrné s iniciálou A 3 - označuje polského krále Augusta III. Tento srdeční štítek je položen na hlavní štít s 8 poli.

Hlavní štít s 8 poli
1. pole stříbrné s červeným zlatě korunovaným lvem - Kuronsko
2. pole zlaté s černou korunovanou orlicí se stříbrným perizoniem na prsou - Slezsko
3. pole modré s vyskakujícím zlatým korunovaným jelenem - Zemgalie
Bironové byli vévody Kuronska a Zemgalska.
4. pole červené se zlatě oděným andělem s zelenými křídly - vévodství Zaháň ve Slezsku
5. pole stříbrné s černou zubří hlavou - opět Zaháň ( je to původně Pernštejnská zubří hlava , která se dostala do znaku Lobkoviců, coby pozdějších vévodů Zaháňských, a od nich k Bironům)
6. pole je Zemgalie
7. pole stříbrné s červeným břevnem doprovázeným 3 červenými koulemi - panství Wartenberg ve Slezsku
8. pole je Kuronsko
Hlavní štít je zajímavý tím, že v kříži jsou erby slezských panství a po stranách pak erby Kuronska a Zemgalska.

Na štítě jsou umístěny přilby s klenoty patřícími k jednotlivým erbům.

Heraldicky z prava začíná klenotem Bührenů, pak jde lev Kuronska, anděl Zaháňska, uprostřed je klenot Slezska, pak jde zubří hlava k Zaháni, vyskakující jelen Zemgalie a nakonec klenot k panství Wartenberg - trup mužíčka s čepicí v barvách znaku tohoto panství. Štítonoši jsou dva zlatí lvi s přilbami a klenoty - pravý Bühren a levý Wartenberg