Krizové řízení

I.Krizové řízení

• Co je krizové řízení
• Orgány krizového řízení
• Krizové stavy
• Základní pojmy

II. Integrovaný záchranný systém

• Složky IZS

III. Mimořádná událost

• Základní dělení mimořádných událostí
• Jak se chovat při mimořádné události
• Jak správně nahlásit událost
• Linky tísňového volání

IV. Ochrana obyvatelstva

• Vyrozumění a varování
• Evakuace
• Ukrytí
• Improvizovaná ochrana
• Humanitární pomoc

V. Odkazy na články, pomůcky, příručky

• Pro obyvatele
• Pro starosty
• Pro školy

I. Krizové řízení

Co je krizové řízení

Krizové řízení je nedílnou součástí řízení státu, organizace či jiné instituce. Jeho cílem je předcházet vzniku možných mimořádných událostí a krizových situací, zajistit všeobecnou přípravu na zvládnutí potenciálně možných krizových situací, zajistit jejich zvládnutí v rámci vlastní působnosti orgánu krizového řízení a úkolů uložených vyššími orgány krizového řízení, nastartovat obnovu společenského života v postiženém území a další rozvoj.

Orgány krizového řízení

Bezpečnostní rada

Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností je poradními orgánem zřizovatele pro přípravu na krizové situace. Předsedou bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností Náchod je starosta města Náchod, který jmenuje členy bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností.

Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností Náchod má osm členů:

• starosta města Náchod jako vedoucí orgánu krizového řízení a předseda bezpečnostní rady,
• 1. místostarosta města Náchod,
• tajemnice Městského úřadu Náchod,
• ředitel Územního odboru Náchod Policie České republiky,
• ředitel Územního odboru Východ - Náchod Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje,
• pracovník krizového řízení Městského úřadu Náchod,
• vedoucí lékař výjezdové základny Náchod Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje,
• velitel Jednotky sboru dobrovolných hasičů Náchod.

Stálý host:

• velitel Městské policie Náchod.

Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností Náchod projednává a posuzuje:

a) přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení,
b) krizový plán obce s rozšířenou působností,
c) vnější havarijní plán, pokud je schvalován starostou obce s rozšířenou působností,
d) finanční zabezpečení připravenosti obce s rozšířenou působností na mimořádné události nebo krizové situace a jejich řešení ve správním obvodu obce s rozšířenou působností,
e) závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností,
f) stav připravenosti složek integrovaného záchranného systému dislokovaných ve správním obvodu obce s rozšířenou působností,
g) způsob seznámení obcí, právnických a fyzických osob s charakterem možného ohrožení ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,
h) další dokumenty a záležitosti související s připraveností správního obvodu obce s rozšířenou působností na krizové situace a jejich řešení.

Krizový štáb

Krizový štáb obce s rozšířenou působností je pracovním orgánem zřizovatele pro řešení krizových situací. Předsedou krizového štábu obce s rozšířenou působností Náchod je starosta města Náchod, který jmenuje členy krizového štábu.

Krizový štáb obce s rozšířenou působností Náchod tvoří:
a) členové bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností Náchod
b) členové příslušné stálé pracovní skupiny.

Členy stálé pracovní skupiny jsou:

a) tajemník krizového štábu,
b) pracovníci Městského úřadu Náchod,
c) zástupci základních složek integrovaného záchranného systému a odborníci s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace.

Krizový štáb obce s rozšířenou působností Náchod je svoláván v případě, že:

a) je vyhlášen krizový stav pro celé území státu nebo pro jeho část patřící do působnosti orgánu krizového řízení,
b) je vyhlášen stav nebezpečí pro celé území patřící do působnosti orgánu krizového řízení nebo pro jeho část,
c) jej použije ke koordinaci záchranných a likvidačních prací,
d) je k tomu vyzván Ministerstvem vnitra při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací,
e) jde o úkol prováděný při cvičení orgánů krizového řízení nebo cvičení složek integrovaného záchranného systému, nebo
f) je tento postup nezbytný pro řešení mimořádné události a není splněna některá z podmínek uvedených v písmenech a) až e)

Pracoviště krizového řízení

Zajišťuje připravenosti správního obvodu obce s rozšířenou působností Náchod na řešení krizových situací.

Krizové stavy

Krizové stavy (pdf)

Základní pojmy

Krizová situace

je mimořádná událost (velkého rozsahu), narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je na území kraje vyhlášen hejtmanem „Stav nebezpečí", nebo na území státu vyhlášen Vládou ČR „Nouzový stav", případně „Stav ohrožení státu" (krizové stavy).

Krizové opatření
je organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob.

Pracovní povinnost fyzické osoby

je vykonávat po nezbytně nutnou dobu určenou práci, která je nutná pro řešení krizové situace a kterou je tato osoba povinna konat v místě určeném orgánem krizového řízení.

Pracovní výpomoc fyzických osob 
je vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení.

Věcný prostředek
je movitá nebo nemovitá věc nebo poskytovaná služba, pokud tuto věc nebo službu lze využít při řešení krizové situace.

Kritická infrastruktura
je prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastruktury, narušení jeho funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu.

Krizový plán 
obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací.

Plán krizové připravenosti
je plán, ve kterém je upravena příprava příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k řešení krizových situací.

II. Integrovaný záchranný systém

Integrovaný záchranný systém tvoří základní a ostatní složky IZS. V rámci provádění záchranných a likvidačních prací jsou připraveny poskytnout bezprostřední pomoc obyvatelstvu postiženému mimořádnou událostí a zajistit provedení záchranných a likvidačních prací.

Základními složkami IZS jsou:

• Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR),
• Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí,
• Zdravotnická záchranná služba,
• Policie České republiky.

Ostatními složkami IZS jsou:

• vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil,
• ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory (např. obecní, městská policie, Vězeňská služba ČR),
• ostatní záchranné sbory (např. Báňská záchranná služba),
• orgány ochrany veřejného zdraví (hygienická služba),
• havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby (např. energetika, komunikační a informační systémy apod.),
• zařízení civilní ochrany,
• neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím (např. horská služba, vodní záchranná služba, speleologická záchranná služba, kynologové, Český červený kříž, ADRA apod.).

Ostatní složky IZS poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání (tj. na předem písemně dohodnutý způsob poskytnutí pomoci).

Stálými orgány pro koordinaci složek IZS jsou operační a informační střediska integrovaného záchranného systému (OPIS IZS). Na OPIS IZS jsou také svedeny linky tísňového volání 112 a 150.

Činnost složek IZS

Je přesně dána zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.

III. Mimořádná událost

Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Základní dělení mimořádných událostí

• přírodní (naturogenní) mimořádné události (lokálního charakteru, celosvětového charakteru),
• antropogenní mimořádné události - mimořádné události způsobené činností člověka (způsobené úmyslně, neúmyslně, mající nevojenský charakter, mající vojenský charakter),
• mimořádné události způsobené smíšenými příčinami.

Varianty mimořádných událostí

• záplavy a povodně, záplavy vzniklé rozrušením vodních děl (hráze rybníků, přehrad apod.), tání sněhu,
• extrémní situace způsobené rozmary počasí (větrná smršť, přívalový déšť, krupobití, sněhové a námrazové kalamity, katastrofální sucho),
• požáry, rozsáhlé lesní požáry a velké plošné požáry,
• sesuvy půdy a svahové pohyby,
• rozsáhlé dopravní havárie (hromadné autohavárie, velká železniční neštěstí, letecké katastrofy),
• únik nebezpečných škodlivin do ovzduší (únik čpavku z chladícího zařízení, únik chlóru při přepravě nebezpečných škodlivin apod.),
• onemocnění většího počtu osob, epidemie,
• nákazy zvířat (slintavka a kulhavka, prasečí mor apod.),
• přerušení dodávek elektřiny, vody, plynu, tepla, telekomunikačních služeb,
• terorismus.

Jak se chovat při mimořádné události

Při ohrožení, o kterém můžete být vyrozuměni prostřednictvím sirén, zprávou v rozhlase, televizi, z tisku nebo hlášením místního rozhlasu, pojízdného rozhlasového vozu, megafonu, a od spoluobčanů, se snažte dodržovat následující zásady:

• NEPANIKAŘTE,vždy se snažte zachovat klid a jednejte s rozmyslem.
• RESPEKTUJTE asnažte sezískávat informace zoficiálních zdrojů (rozhlas, televize, místní rozhlas, vyhláška obecního úřadu, pokyny zaměstnavatele apod.).
• NEROZŠIŘUJTE poplašné aneověřené zprávy.
• VARUJTE ostatní ohrožené osoby vesvém nejbližším okolí.
• NETELEFONUJTE zbytečně - telefonní síť je vsituacích ohrožení přetížena.
• NEPODCEŇUJTE vzniklou situaci.
• POMÁHEJTE sousedům, zejména starým, nemocným anemohoucím lidem.
• UVĚDOMTE SI, ženejvětší hodnotu má lidský život azdraví aažpotom záchrana majetku.
• UPOSLECHNĚTE pokynů pracovníků záchranných složek, orgánů státní správy a
  samosprávy.

Jak správně nahlásit událost

Před nahlášením události

• Než zavoláte natísňové číslo, udělejte vše prosvé vlastní bezpečí (dostatečná vzdálenost odpožáru nebo místa nehody apodobně).
• Pokuste seuklidnit azorientovat vokolí (obsluha linky bude chtít vědět, kde sepřesně událost stala).
• Během hovoru sesnažte mluvit pomalu, klidně asrozumitelně.

Jak správně nahlásit událost

Co je potřeba nahlásit

• CO SESTALO(Je třeba popsat událost, rozsah, počet postižených nebo ohrožených osob. Nazákladě tohoto popisu sevysílají síly aprostředky jednotlivých složek.)
• KDE SETO STALO(Uveďte pokud možno přesnou adresu nebo popište místo události. Pokud je třeba, popište inejvhodnější cestu ktomuto místu - vzahrádkářské kolonii, chatové oblasti apod. Podstatné je sdělit, kde seudálost fyzicky stala, nikoliv, kde seprávě nacházíte.)
• KDO VOLÁ(Je třeba nahlásit také jméno akontakt navolajícího.)
• Je možné, ževás bude operátor zpětně kontaktovat zaúčelem zjištění dalších informací nebo poskytnutí dalších rad. Proto je dobré ponechat mobilní telefon usebe atelefonní linku volnou prodalší možnou komunikaci.

Linky tísňového volání

150 - Hasiči

Určeno k oznámení požárů, živelních pohrom, havárií a nehod. Obecně se jedná o ty mimořádné situace, během kterých je nutné provádět záchranné nebo likvidační práce.

155 - Zdravotnická záchranná služba

Pomoc zdravotnické záchranné služby se vyžaduje při všech stavech ohrožujících život.

158 - Policie ČR nebo 156 - Městská policie

Pokud jste svědky dopravní nehody nebo spáchání trestního činu.

Evropská tísňová linka 112

Jednotné evropské číslo tísňového volání 112 je zavedeno ve všech členských státech EU včetně ČR. Operátoři obsluhující linku 112 v ČR jsou schopni odbavovat tísňové hovory nejen v češtině, ale i angličtině a němčině. V zahraničí je při volání na linku 112 nutno znát alespoň základní pojmy v angličtině.

IV. Ochrana obyvatelstva

Vyrozumění a varování

Orgány krizového řízení při přípravě na mimořádné události a krizové situace a v souvislosti s jejich řešením plní mimo jiné v oblasti ochrany obyvatelstva zejména následující úkoly:

• Varování, kterým zabezpečují včasné upozornění obyvatelstva na hrozící nebo nastalou mimořádnou událost vyžadující realizaci opatření na ochranu obyvatelstva a majetku; zahrnuje zejména využití varovného signálu, po jehož zaznění obvykle následuje předání tísňové informace.
• Informování obyvatelstva, kterým zabezpečují předání aktuálních informací o stavu avývoji situace, včetně doporučení žádoucího chování kochraně vlastního života, zdraví a majetku cestou hromadných informačních prostředků.
• Vyrozumění, kterým zabezpečují včasné předání informací o hrozící nebo již nastalé mimořádné události složkám IZS, orgánům územní samosprávy a státní správy aprávnickým osobám a podnikajícím fyzických osobám podle havarijního nebo krizového plánu.

Základní způsob varování a informování obyvatelstva

Pro zabezpečení varování a vyrozumění je na území ČR budován a provozován „Jednotný systém varování a vyrozumění" (JSVV). Koncové prvky varování jsou základním prostředkem pro zabezpečení varování obyvatelstva v rámci tohoto systému. Tyto koncové prvky varování jsou dálkově ovládány z vyrozumívacích center, která se nachází na operačních a informačních střediscích HZS.

Druhy signálů

• VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA- tento signál oznamuje hrozící nebezpečí amůže zaznít kdykoli, vkteroukoli denní inoční dobu. Signál „Všeobecná výstraha" jekolísavý tón podobu 140sekunda může zaznít 3x posobě. U„mluvících" sirén následuje informace odruhu ohrožení, např.„Nebezpečí zátopové vlny", příslušná tísňová informace zazní vnejbližší možné době poodeznění signálu zpravidla vobecním rozhlase, vysílají ji radiovozy policie / hasičů nebo také zazní vtelevizi arozhlase. Bude nutné se ukrýt nebo opustit ohrožený prostor a dodržovat opatření stanovená obcemi, zaměstnavateli a správními úřady.

Zvuková ukázka

• POŽÁRNÍ POPLACH- tento signál slouží pouze kesvolání jednotek požární ochrany kvýjezdu nazásah. Signál „Požární poplach" je1x přerušený tón podobu 60sekund,u elektronické sirénynapodobující zvuk trubky HÓ-ŘÍ, HÓ-ŘÍ. Požární poplach není varovným signálem! Přitomto signálu doporučujeme pouze zjistit, jestli sepřípadný požár nebo jiná mimořádná událost neděje vevašem bezprostředním okolí apokud vás neohrožuje, zachovejte klid anic nedělejte, nebudete-li ktomu záchranáři vyzváni.

Zvuková ukázka

• ZKOUŠKA SIRÉN- tento signál uslyšíte nejčastěji, ato zpravidla každou první středu vměsíci ve12.00 hodin. Ověřuje sejím funkčnost systému ataké slyšitelnost sirén. Signál „Zkouška sirén" jenepřerušovaný tón sirény podobu 140sekund. U„mluvících" sirén je doplněn informací„Zkouška sirén". Zkouška sirén není tedy varovným signálem!

Zvuková ukázka

Jak se zachovat po spuštění varovného signálu „Všeobecná výstraha"

• VYHLEDAT ÚKRYT

Především se okamžitě ukryjte v jakékoli blízké zděné budově (i tehdy, jedete-li autem, zastavte a vyhledejte úkryt). Budova, do které se ukryjete, musí mít uzavíratelné prostory. Dejte přednost místnostem ve středu budovy bez oken, vyhněte se sklepním prostorám. Některé chemické látky jsou těžší než vzduch a místo pod úrovní terénu by bylo životu nebezpečné.

Pozor - v některých případech se do budov neukrývejte! V případě hrozby povodně najděte vhodné vyvýšené místo (kopec, úbočí kopce). Volné prostranství využijte i např. při rozsáhlém (např. lesním) požáru nebo sesuvu půdy.

• ZODOLNIT ÚKRYT

Místnost, ve které se ukryjete, je třeba co nejlépe izolovat od okolního prostředí. To je důležité zvláště při úniku chemických nebo radioaktivních látek. Především zavřete dveře a okna. Vypněte větrání či klimatizaci a utěsněte ventilační otvory a okenní rámy. Nezapomeňte utěsnit i otvor pod dveřmi do místnosti. Použijte k tomu izolační pásky nebo např. deky. Pokud nemáte jinou možnost, k utěsnění použijte vlastní oblečení.

• ZJISTIT SI INFORMACE

Co nejdříve se snažte zjistit, jaký druh nebezpečí hrozí. V žádném případě zbytečně netelefonujte, především ne na tísňové linky. Prvotní informaci můžete rovněž obdržet prostřednictvím obecního rozhlasu nebo takzvaných "mluvících sirén", které vám sdělí krátkou slovní informaci ihned po zaznění varovného signálu. V případě rozsáhlé mimořádné události se vše důležité dozvíte z televize a rádia - především ČT 1 a Český rozhlas Radiožurnál.

Varovný a informační systém města Náchod

Město Náchod k budování nového varovného a informačního systému využilo projekt „Realizace varovných protipovodňových opatření pro město Náchod", CZ.05.1.24/0.0/0.0/18_102/0009092, který byl spolufinancován Evropskou unií - Fondem soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí. Výše podpory na realizaci projektu byla ve výši 70 % z celkových způsobilých výdajů.

• Varovný a informační systém zajišťuje základní ozvučení města prostřednictvím venkovních, digitálních, obousměrných, rádiově řízených akustických jednotek (180 hlásičů scelkem 516 reproduktory) a integraci monitorů hladin pro včasné varování obyvatel.
• Součástí je řídící a ovládací pracoviště komunikující jako bezdrátový místní informační systém.
• Systém, který je pro město Náchod a některé zjeho místních částí zaveden, je určen pro včasné varování obyvatel a zlepšení vzájemné komunikace obce sobčany.

Rozmístění komunikačních prvků varovného a informačního systému

Evakuace

Evakuace je jedním z nejúčinnějších opatření, která se používají při ochraně obyvatelstva před následky mimořádných událostí. Je souhrnem opatření zabezpečujících přemístění osob, hospodářského zvířectva a věcných prostředků z ohroženého území do neohroženého prostoru. Vztahuje se na všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí s výjimkou osob, které se budou podílet na záchranných pracích, na řízení evakuace nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost.

Druhy evakuace

Z hlediska způsobu realizace

a) Evakuace samovolná - obyvatelstvo při vzniku mimořádné události jedná podle vlastního uvážení,

b) Evakuace řízená - celý proces evakuace je řízen podle připravené a předem zpracované dokumentace.

Z hlediska rozsahu

a) Evakuace objektová - zahrnuje evakuaci obyvatelstva jedné nebo malého počtu obytných budov, administrativně správních budov, technologických provozů nebo dalších objektů.

b) Evakuace plošná - zahrnuje evakuaci obyvatelstva části či celého urbanistického celku, případně většího územního prostoru. Evakuace plošná se plánuje a provádí jako evakuace všeobecná (při živelních pohromách a průmyslových haváriích).

Z hlediska doby trvání

a) Evakuace krátkodobá - ohrožení nevyžaduje dlouhodobé opuštění domova. Pro evakuované osoby není zabezpečováno náhradní ubytování. Opatření k zajištění nouzového přežití obyvatelstva nejsou prováděna nebo jsou prováděna v omezeném rozsahu (např. teplé nápoje, deky).

b) Evakuace dlouhodobá - ohrožení vyžaduje dlouhodobý, více než 24 hodinový pobyt mimo domov. Pro evakuované osoby, postižené ztrátou trvalého bydliště v evakuační zóně, které nemají možnost vlastního náhradního ubytování (např. na chatě, chalupě nebo u příbuzných), je zabezpečováno přechodné náhradní (nouzové) ubytování a jsou v potřebném rozsahu prováděna opatření k zajištění nouzového přežití obyvatelstva.

Jak správně postupovat při krátkodobém opuštění domácnosti

Pokud lze předpokládat, že se občané budou moci vrátit do svého domova již za několik hodin, postupuje se takto:

• vypnout všechny plynové aelektrické spotřebiče, které máte vprovozu,
• elektrické spotřebiče odpojit zezásuvky(mimo ledničky amrazničky),
• uhasit otevřený oheň(krb, kamna, svíčky...),
• vypnout topení(plynový kotel),
• zhasnout před odchodem všechna světla,
• vzít ssebou isvé domácí mazlíčky,
• uzamknout byt,
• ověřit, zda iostatní vbudověvědí oevakuaci,
• opustit budovupodle únikového značení nebo podle pokynů toho, kdo evakuaci řídí.

Při opouštění budovy se chovat klidně, pomáhat osobám se sníženou pohyblivostí a po opuštění budovy se shromáždit na místě určeném k evidenci evakuovaných. Je nezbytné se zaevidovat, aby záchranáři při případné havárii po občanech nepátrali zbytečně v troskách budovy.

Jak správně postupovat při dlouhodobém opuštění domácnosti

Při dlouhodobém opuštění domácnosti je nejdůležitějším úkolem občanů si sbalit evakuační zavazadlo. Pokud má občan sbaleno evakuační zavazadlo a byl dán pokyn k opuštění domácnosti

• postupuje jako přikrátkodobém opuštění domácnosti,
• přidlouhodobé evakuaci je třeba takévypnout ihlavní uzávěr plynu avody(v případěpovodněi elektřiny),
• navchodové dveře bytuumístit zprávuo tom,kdo, kdy akam seobčan evakuovalakontakt, nakterém bude kzastižení. Toto platí zejména propřípad, kdy hodlají občané pobývat mimo oficiální místa, určená knouzovému ubytování evakuovaných (např. nasvé chatě, upříbuzných).

Evakuační zavazadlo

Evakuační zavazadlo se připravuje pro případ opuštění bytu v důsledku vzniku mimořádné situace nebo nařízené evakuace.  Jako evakuační zavazadlo poslouží např. batoh, cestovní taška nebo kufr. Zavazadlo označte svým jménem a adresou. Evakuační zavazadlo má obsahovat nejdůležitější věci pro přežití po dobu minimálně 24 hodin, ideálně však tří dní, mimo domov.

Obsah evakuačního zavazadla

• potraviny, tekutiny, nádobí - základní trvanlivé adobře zabalené potraviny a konzervy, pitná vodavplastových lahvích, hrneknebomiska,příboraotvírák nakonzervy. Krmivopro domácí zvíře, které berete sebou. Vpřípadě, žemáte individuální dietetický režim, mějte své speciální potraviny ssebou vdostatečném množství.
• léky ahygienické potřeby - nesmí chybět především pravidelně užívanéléky nebo zdravotní pomůcky (např. inzulín, léky proti bolesti a horečce, obvaz, náplast, mýdlo, pasta a kartáček na zuby, ručník, toaletní papír nebo ubrousky. Pokud nosíte, tak také brýle nebo kontaktní čočky.)
• komunikační zařízení a vybavení pro přežití - mobilní telefon s internetem včetně nabíječky, rádio a náhradní baterie, svítilna, nůž, zápalky, šití, psací potřeby.
• oblečení avybavení propřespání - náhradní oblečení, prádlo a obuv odpovídající danému ročnímu období,deku nebo spací pytel, karimatku, pláštěnkunebodeštník.
• osobní doklady a drobné cennosti - osobní dokumenty (rodný list,občanský průkaz,cestovní pas,kartu zdravotní pojišťovny), jiné důležité dokumenty (pojistné smlouvy,stavební spoření,smlouvy oinvesticích,akcie, cenné papíry) apeníze vhotovosti, platební karty, zlato apod.
• a dále předměty provyplnění volného času -knihy,hračkypro děti,společenské hry.

Ukázka při opuštění domácnosti

Ukrytí

Ukrytím obyvatelstva se rozumí opatření sloužící k jeho ochraně proti účinkům a následkům velkých chemických nebo radiačních havárií.

Improvizované ukrytí

Využívá se v mírové době při velkých haváriích s rizikem kontaminace nebezpečnými látkami a účinky pronikavé radiace. V případě vzniku této mimořádné události slouží k ukrytí uzavřená místnost v budově s možností poslechu televizního nebo rozhlasového vysílání.

Únik nebezpečných látek - místnost by se měla nacházet nejlépe ve vyšších patrech a na odvrácené straně od místa nehody. Většina nebezpečných látek je těžší než vzduch a proto se drží při zemi. Nebezpečné chemické látky lehčí než vzduch jsou vesměs prchavé a tedy v terénu málo stálé. Není proto příliš pravděpodobné, že proniknou zavřenými okny ve vyšších patrech.

Únik radioaktivních látek a ionizujícího záření - místnost by se měla nacházet nejlépe ve středové, suterénní nebo sklepní části domu s minimálním počtem oken, dveří a jiných větracích otvorů.

Další nezbytná opatření ke snížení průniku nebezpečné látky do místnosti:

• vypnout, uhasit topidla, utěsnit veškerou ventilaci vbytě (klimatizace, větrací systémy, digestoře, světlíky),
• utěsnit sebemenší otvory - klíčové dírky, otvory propoštu apod.,
• okna zavřít adobře utěsnit

Další informace k ukrytí je možné získat na stránkách:

Vyjádření GŘ HZS k otázkám vyrozumění a ukrytí

Ukrytí obyvatelstva v České republice

Jak se správně ukrýt

Doporučení státního úřadu pro jadernou bezpečnost

Improvizovaná ochrana

Improvizovanou ochranu lze využít při úniku nebezpečné látky do prostředí, ke kterému může dojít chybou obsluhy, poruchou technologie výroby, při skladování nebo při přepravě nebezpečných látek.  V případě vzniku havárie budete varováni sirénami.

Jestliže musíte překonat zamořený prostor, příp. je vyhlášena evakuace obyvatelstva ze zamořeného místa, můžete se chránit použitím prostředků improvizované ochrany. Jedná se prakticky o veškeré oděvní součásti a prostředky, které jsou dostupné v každé domácnosti.

Základní zásady použití prostředků improvizované ochrany

• celý povrch těla musí být zakrytý, žádné místo nesmí zůstat nekryté,
• brýle adalší ochranné prostředky co nejvíce utěsnit, rukávy anohavice svázat provázkem nebo gumičkou,
• více vrstev ochranného oděvu = vyšší ochrana.

1. Ochrana dýchacích cest

V první řadě musíte ochránit Vaše dýchací cesty (tzn. nos a ústa). K tomu použijte kus látky (přeložený kapesník, ručník, utěrka, apod.), kterou navlhčete. K navlhčení můžete použít obyčejnou vodu, v případě úniku čpavku přidejte kuchyňský ocet (1 lžíce octu/1 litr vody), v případě úniku NL kyselé povahy přidejte zažívací sodu (2 lžíce sody/1 litr vody).

Takto navlhčenou látku přiložte na nos a ústa a upevněte v zátylku šálou, či šátkem.

2. Ochrana očí

Po ochraně dýchacích cest následuje ochrana očí. K tomu použijte brýle uzavřeného typu (lyžařské, potápěčské, plavecké, motocyklové), případné větrací průduchy přelepte lepicí páskou. Jestliže nemáte doma žádné brýle podobného typu, můžete použít obyčejný průhledný igelitový sáček, který přetáhnete přes hlavu a stáhnete tkanicí, příp. gumou v úrovni lícních kostí (nad nosem).

3. Ochrana hlavy

K ochraně hlavy použijte čepici, kuklu, šálu, klobouk, šátek, apod. Při jejich nasazování dbejte na to, aby vlasy byly úplně zakryty, totéž platí i u čela, krku a uší.

4. Ochrana povrchu těla

K ochraně povrchu těla můžete použít kombinézu, kalhoty, sportovní soupravu atd., přes ně použijte např. pláštěnku do deště, příp. dlouhý kabát. Tyto oděvy dostatečně utěsněte u krku (použijte např. šálu), rukávů a nohavic (stáhněte např. provázkem nebo gumou).

5. Ochrana rukou a nohou

Ruce můžete chránit rukavicemi (pryžové, kožené).

Na ochranu nohou použijte nejlépe vysoké boty (kozačky, holínky).

Co dělat po návratu ze zamořeného prostředí

• odložte nachodbě, příp. vpředsíni veškerý svrchní oděv včetně všech ochranných prostředků, které jste použili,
• vše uložte doigelitového pytle azavažte jej,
• jestliže je to možné, pečlivě seosprchujte, utřete dosucha aoblékněte nasebe čistý oděv,
• nezapomeňte vyčistit uši, nos aprovést výplach očí.

Ukázka improvizovaného ochrany

Prodejny ochranných masek

Prodejny ochranných pomůcek - pro ochranu dýchacích cest a povrchu těla proti účinkům otravných látek, biologických prostředků, radioaktivního prachu a průmyslových škodlivin

Humanitární pomoc

Humanitární pomoc je řešena v souladu s ustanovením:

a) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy,

b) nařízením vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva,

c) usnesením vlády č. 684/2003 ke způsobu nakládání s majetkem státu, získaným z humanitární pomoci při řešení mimořádných událostí, při předávání  fyzickým osobám, právnickým osobám, nevládním organizacím a správním úřadům.

Humanitární pomoc lze poskytovat a přijímat k uspokojování základních životních potřeb obyvatelstva a k obnově území postižených mimořádnou událostí formou věcných nebo finančních prostředků, služeb nebo speciálních prací.

Humanitární pomoc je poskytována bezplatně orgány státní správy a orgány územních samosprávných celků, právnickými osobami, podnikajícími fyzickými osobami, nevládními a neziskovými organizacemi, sdruženími občanů, skupinami osob a jednotlivci na základě výzev nebo z vlastní iniciativy formou nabídek.

Obsahem humanitární pomoci mohou být např.:

• věcné prostředky (základní předměty propostižené obyvatelstvo),
• finanční prostředky sloužící nejčastěji knákupu základních předmětů,
• duchovní (náboženská) apsychologická pomoc,
• poradenská pomoc (např. pojištění, likvidace následků, nakládání svysoušeči, atp.).

V. Odkazy na články, pomůcky, příručky

Pro obyvatele

Výchova a vzdělávání obyvatelstva

Pro případ ohrožení - obecné návody a doporučení, podle kterých bychom se měli chovat a jednat, když se ocitneme v situaci ohrožení života a zdraví, majetku nebo životního prostředí v důsledku vzniku mimořádné události.

Rady a tipy "chytrých blondýnek" - jak se chovat, když hrozí nebo již nastala mimořádná událost a nebo je ohrožena vaše bezpečnost.

Ochrana obyvatelstva - brožura

Žijeme v záplavovém území - informace jak se na povodně připravit a zvládat je s co nejmenšími ztrátami.

Chování obyvatelstva v případě havárie s únikem nebezpečných chemických látek

Sebeochrana obyvatelstva ukrytím

Pravidla dobrovolnické pomoci při mimořádných událostech

Pro starosty

Příručka pro starosty obcí k řešení mimořádných a krizových situací - základní informace pro starosty obcí  v oblasti krizového řízení, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému a ochrany před povodněmi.

Pro školy

Příručka pro učitele základních a středních škol „Ochrana člověka za mimořádných událostí"
Preventivně výchovná činnost v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva - Hasík