Středa, 05.11.2025 Ze století do století

Naše město i širší region se může pyšnit řadou osobností, které svým životem, prací i lidským přístupem inspirují celé generace.

Jednou z nich je grafik, malíř a fotograf Josef Pinkava, rodák ze Zábrodí u Červeného Kostelce, který 5. listopadu slaví své 98. narozeniny.

Jeho životní příběh, spojený s tiskařským řemeslem, uměleckou tvorbou a dlouholetou dobročinnou činností, připomíná článek zastupitele Mirka Bráta, nazvaný „Ze století, do století: Josef Pinkava - grafik, malíř a fotograf".
Přejeme panu Pinkavovi do dalších let pevné zdraví, tvůrčí sílu a neutuchající životní optimismus, který je pro něj tolik charakteristický.

Ze století, do století: Josef Pinkava - grafik, malíř a fotograf

Přicházím v stařecká léta, stále jsa života žák.

Solón (řecký básník a zákonodárce, 6. století př. n. l.)

V kalendáři je rok 1927. V Osvobozeném divadle v Praze má premiéru Těžká Barbora, hra Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Americký pilot Charles Lindbergh jako první člověk přeletěl Atlantský oceán. Australským hlavním městem se místo Melbourne stává Canberra. Na plátně kin se objeví první zvukový film... Minulost, historie, která je natolik vzdálená, že ji prostřednictví individuálního lidského osudu se současností už nespojíte? Vzdálené  letopočty 1927 a 2025 nabízí životní příběh Josefa Pinkavy z Červeného Kostelce, který v listopadu 2025 slaví 98. narozeniny.

Josef Pinkava (* 1927) o sobě hovoří jako o litografovi. Dodejme, že litografie (kamenotisk) je nejstarší technika tisku z plochy, která byla objevena v 18. století.   Ano, tiskařina provázela pana Pinkavu celým profesním životem. Práce v polygrafickém průmyslu mu přinášela nejen obživu, ale byla i jeho ambicí a koníčkem. Dlouhodobě se však věnuje i aktivitám grafika a fotografa. Maluje. Tyto činnosti jej doprovázejí i po jeho odchodu na zasloužený odpočinek. Odpočinek? Je autorem více než stovky obrazů, na kterých zachycuje krásy rodného Náchodska, Červenokostelecka, Orlických hor, Krkonoš a dalších lokalit. Jeho nejnovější autorské výstavy obrazů však mají jedno specifikum. Jaké? Celý výtěžek z prodeje obrazů putuje na charitativní a humanitární účely, ať už se jedná  o podporu hospicové péče, aktivity organizace Lékaři bez hranic či humanitární projekty související s válečnými událostmi na Ukrajině. K dnešnímu datu se jedná o částku oscilující u hranice čtvrt milionu  korun. Za každou korunou z této sumy je pomyslný tah štětcem či litografickou křídou, provedený pilnou rukou člověka, který na své dlouhé životní cestě ze století 20. do století 21. nikdy neztratil optimismus a ochotu pomáhat.

Z Josefa Pinkavy vyzařuje víra  v život, která mu i ve vysokém věku propůjčuje neuvěřitelnou vitalitu a pracovitost. Tyto řádky ovšem nechtějí být klasickým medailonkem, protože už slovo „medailonek" působí jaksi hotově, uzavřeně a rezonuje přílišnou formálností. Na to je běžný den Josefa Pinkavy příliš aktivní, pestrý  a ukotvený v současnosti.  V lednu 2018 byl například oceněn jako osobnost města Červený Kostelec v oblasti  kultury. Nevadí mu ani moderní technika. Fotografie upravuje v odpovídajícím počítačovém programu a mezi jeho koníčky patří mezinárodní politika, a to ve smyslu nejen televizních zpráv, ale i literatury faktu a memoárů významných politiků.

Kde je recept  na takovou vitalitu? Možná v důvěře v samotný život, a to bez ohledu na to, jaké karty vám osud právě rozdal. Velkou roli jistě hraje i tvořivost,  která se promítá do jeho obrazů a vydaných knih. Empatie k okolí, jež mu nedovoluje uzavřít se jen do světa vzpomínek, ale stále aktivně přispívat aktuálním humanitárním  a charitativním projektům. Jít životem s nadějí a vírou, ze století, do století. Být stále pozorným žákem života.

Josef Pinkava, * 1927

Narozen v obci Zábrodí u Červeného Kostelce.

Ve druhé polovině 60. let minulého století je ředitelem významné  tiskárny ve Velkém Šenově (Děčínsko).  Pro odmítavý postoj k invazi armád Varšavské smlouvy na území Československa v roce 1968  byl nucen navždy opustit manažerské pozice v polygrafii.

Po roce 1989 se nadšeně zapojuje do vlastivědné činnosti okolo sborníku Rodným krajem. Připravuje publikace pro město Červený Kostelec (o místních spolcích a umělcích). Vlastním nákladem vydává i další publikace,  a to o legionářích či o rodné obci Zábrodí. S odbornou erudicí publikuje pojednání o tiskárenských provozech v Červeném Kostelci a Novém Městě nad Metují.

Je velmi aktivní jako malíř. Pořádá autorské charitativní výstavy v Náchodě, Červeném Kostelci, Zábrodí, Malých Svatoňovicích a Novém Městě nad Metují.

Jeho synem  je významný fotograf a vysokoškolský pedagog Ivan Pinkava (* 1961)

Poté, co ovdověl, se v osmdesáti letech znovu oženil. Jeho žena Marie mu je nyní velkou oporou v životě i práci.