Dnes
Teplota: 10,8 °C

NÁCHODSKÝ ZÁMEK

Typ: zámek
Adresa: Smiřických 1281 
Sídlo: Náchod
Obec: Náchod
Region: 
Telefon:  491 426 201
Internet: http://www.zamek-nachod.cz
Datum výstavby: 13. - 18. století
Datum zániku: 
Sloh: 
Architekt: 
Stavitel: 

Popis

Historie:


Hrad a pravděpodobně i město Náchod založil Hron z rodu Načeraticů v polovině 13. století. Hrad byl postaven při zemské obchodní stezce v blízkosti česko-kladské hranice a plnil důležitou strážní funkci. Na renesanční zámek bylo středověké sídlo přestavěno rodem Smiřických na přelomu 16. a 17. století. Poslední mužský člen tohoto rodu Albrecht Jan byl aktivním účastníkem stavovského odboje, účastnil se defenestrace místodržících roku 1618 a byl i jedním z třiceti direktorů. Posledním majitelem pocházejícím z řad české šlechty byl Adam Erdman Trčka z Lípy, jehož švagrem byl velitel císařských vojsk Albrecht z Valdštejna. Adam věrně stál po boku svého příbuzného až do jeho smrti 25. 2. 1634, kdy byl spolu s ním zavražděn v Chebu. Téhož roku přešel zámek i s panstvím do rukou italského šlechtice Ottavia Piccolominiho de Arragona jako odměna od císaře Ferdinanda II. za pomoc při odstranění Valdštejna. Rod Piccolomini vlastnil panství až do roku 1783, za jeho vlády, vyznačující se barokními a rokokovými přestavbami a úpravami dostal v podstatě svou dnešní podobu. Roku 1792 koupil panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský a po jeho smrti roku 1800 panství zdědila jeho nejstarší dcera Kateřina Bedřiška Vilemína, známá jako paní kněžna z románu Babička od Boženy Němcové. Roku 1842 panství zakoupil kníže Jiří Vilém Schaumburg-Lippe za 2 500 000 zlatých pro svého druhorozeného syna Viléma Karla Augusta a založil tak náchodskou sekundogenituru rodu. Tato německá knížata na Náchodě vládla až do konce II. světové války. Od konfiskace knížecího velkostatku 21. 6. 1945 je zámek majetkem státu.


Expozice:


Piccolominská expozice:


Historické interiéry připomínající období 17. a 18. století, zejména třicetileté války, kdy Náchod vlastnil císařský vojevůdce Ottavio Piccolomini. Bohaté dobové interiérové vybavení, štuková výzdoba reprezentačních prostor, soubor bruselských tapiserií, sbírka květinových a loveckých zátiší, portrétní galerie, grafiky, část nejstaršího fondu zámecké knihovny, cenné ukázky historického uměleckého řemesla.


Salony druhého patra:


Expozice otevřená veřejnosti v roce 2002 nabízí prostory s malovanými trámovými stropy z poloviny 17. a 18. století, rozsáhlou kolekci obrazů - podobizen, krajinomaleb, městských vedut, zátiší a grafik, mobiliář od 16. do 19. století, zejména renesanční, barokní a novorenesanční, cenné soubory historického uměleckého řemesla, tapiserie, zbraně, historické oděvy.


Na dvoře vévodském:


Tento nový interiérový prohlídkový okruh zpřístupněný pro návštěvní veřejnost v srpnu 2007 se tematicky vztahuje k závěru 18. a první polovině 19. století, kdy náchodské panství vlastnil Petr Biron vévoda Kuronský a Zaháňský a jeho dcera Kateřina Vilemína, známá jako „paní kněžna" z románu Babička od Boženy Němcové. Zájemci si zde mohou prohlédnout interiéry zařízené převážně restaurovaným mobiliářem ve stylu klasicismu, empíru a biedermeieru.


EXPOZICE ŘÁDŮ, MEDAILÍ, MINCÍ A ŠPERKŮ


V expozici je představena stěžejní část unikátní faleristické a numismatické sbírky, shromážděné na náchodském zámku jeho posledními soukromými majiteli z německé knížecí rodiny Schaumburg-Lippe, Vilémem a jeho synem Bedřichem.


Nejatraktivnější skupinu exponátů, vystavených ve starých trezorech, tzv. popelkách, tvoří tzv. velké řády (klenoty na velkostuhách a řádové hvězdy) aristokratických rodů evropských a zvláště německých států, například Nassavský domácí řád Zlatého lva, Dánský řád Slona, Pruský Řád Červené orlice, Anhaltský Domácí řád Albrechta Medvěda. V dalších trezorech a vitrinách jsou umístěny plakety, medaile a řády, které mají bezprostřední vztah k příslušníkům rodiny Schaumburg-Lippe či přímo k náchodské větvi rodu, dále vojenské i úřednické řády a medaile, medaile z hospodářských výstav, antické mince a platidla používaná v českých i dalších evropských zemích od středověku po 20. století, ale i ukázky šperků z klenotnice princezen, uniforem a chladných zbraní převážně z 19. století.


Svatební obřady:


Pro účely pořádání svatebních obřadů jsou na SZ Náchod vyhrazeny prostory Španělského sálu, Velkého sálu na I. nádvoří, kaple a Piccolominské zahrady. V případě špatného počasí je možno přesunout obřad z Piccolominské zahrady do Velkého sálu. Součástí ceny obřadu je i možnost fotografování novomanželů v interiérech zámku.




Hrad a pravděpodobně i město Náchod založil Hron z rodu Načeraticů v polovině 13. století. Hrad byl postaven při zemské obchodní stezce v blízkosti česko-kladské hranice a plnil důležitou strážní funkci. Na renesanční zámek bylo středověké sídlo přestavěno rodem Smiřických na přelomu 16. a 17. století. Poslední mužský člen tohoto rodu Albrecht Jan byl aktivním účastníkem stavovského odboje, účastnil se defenestrace místodržících roku 1618 a byl i jedním z třiceti direktorů. Posledním majitelem pocházejícím z řad české šlechty byl Adam Erdman Trčka z Lípy, jehož švagrem byl velitel císařských vojsk Albrecht z Valdštejna. Adam věrně stál po boku svého příbuzného až do jeho smrti 25. 2. 1634, kdy byl spolu s ním zavražděn v Chebu. Téhož roku přešel zámek i s panstvím do rukou italského šlechtice Ottavia Piccolominiho de Arragona jako odměna od císaře Ferdinanda II. za pomoc při odstranění Valdštejna. Rod Piccolomini vlastnil panství až do roku 1783, za jeho vlády, vyznačující se barokními a rokokovými přestavbami a úpravami dostal v podstatě svou dnešní podobu. Roku 1792 koupil panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský a po jeho smrti roku 1800 panství zdědila jeho nejstarší dcera Kateřina Bedřiška Vilemína, známá jako paní kněžna z románu Babička od Boženy Němcové. Roku 1842 panství zakoupil kníže Jiří Vilém Schaumburg-Lippe za 2 500 000 zlatých pro svého druhorozeného syna Viléma Karla Augusta a založil tak náchodskou sekundogenituru rodu. Tato německá knížata na Náchodě vládla až do konce II. světové války. Od konfiskace knížecího velkostatku 21. 6. 1945 je zámek majetkem státu.

Expozice:

Piccolominská expozice:

Historické interiéry připomínající období 17. a 18. století, zejména třicetileté války, kdy Náchod vlastnil císařský vojevůdce Ottavio Piccolomini. Bohaté dobové interiérové vybavení, štuková výzdoba reprezentačních prostor, soubor bruselských tapiserií, sbírka květinových a loveckých zátiší, portrétní galerie, grafiky, část nejstaršího fondu zámecké knihovny, cenné ukázky historického uměleckého řemesla.

Salony druhého patra:

Expozice otevřená veřejnosti v roce 2002 nabízí prostory s malovanými trámovými stropy z poloviny 17. a 18. století, rozsáhlou kolekci obrazů - podobizen, krajinomaleb, městských vedut, zátiší a grafik, mobiliář od 16. do 19. století, zejména renesanční, barokní a novorenesanční, cenné soubory historického uměleckého řemesla, tapiserie, zbraně, historické oděvy.

Na dvoře vévodském:

Tento nový interiérový prohlídkový okruh zpřístupněný pro návštěvní veřejnost v srpnu 2007 se tematicky vztahuje k závěru 18. a první polovině 19. století, kdy náchodské panství vlastnil Petr Biron vévoda Kuronský a Zaháňský a jeho dcera Kateřina Vilemína, známá jako „paní kněžna" z románu Babička od Boženy Němcové. Zájemci si zde mohou prohlédnout interiéry zařízené převážně restaurovaným mobiliářem ve stylu klasicismu, empíru a biedermeieru.

EXPOZICE ŘÁDŮ, MEDAILÍ, MINCÍ A ŠPERKŮ

V expozici je představena stěžejní část unikátní faleristické a numismatické sbírky, shromážděné na náchodském zámku jeho posledními soukromými majiteli z německé knížecí rodiny Schaumburg-Lippe, Vilémem a jeho synem Bedřichem.

Nejatraktivnější skupinu exponátů, vystavených ve starých trezorech, tzv. popelkách, tvoří tzv. velké řády (klenoty na velkostuhách a řádové hvězdy) aristokratických rodů evropských a zvláště německých států, například Nassavský domácí řád Zlatého lva, Dánský řád Slona, Pruský Řád Červené orlice, Anhaltský Domácí řád Albrechta Medvěda. V dalších trezorech a vitrinách jsou umístěny plakety, medaile a řády, které mají bezprostřední vztah k příslušníkům rodiny Schaumburg-Lippe či přímo k náchodské větvi rodu, dále vojenské i úřednické řády a medaile, medaile z hospodářských výstav, antické mince a platidla používaná v českých i dalších evropských zemích od středověku po 20. století, ale i ukázky šperků z klenotnice princezen, uniforem a chladných zbraní převážně z 19. století.

Svatební obřady:

Pro účely pořádání svatebních obřadů jsou na SZ Náchod vyhrazeny prostory Španělského sálu, Velkého sálu na I. nádvoří, kaple a Piccolominské zahrady. V případě špatného počasí je možno přesunout obřad z Piccolominské zahrady do Velkého sálu. Součástí ceny obřadu je i možnost fotografování novomanželů v interiérech zámku.


Fotografie