Okruh stěny - okolo Broumovských skal

Díky tomuto okruhu se i cyklista může přiblížit k rozsáhlému skalnatému hřbetu se spoustou roklí, strží a propastí, který vždy lákal horolezce, dobrodruhy a turisty. Trasa č. 4000 prochází také Polskem, kde pás pískovcový stěn přechází  do oblasti Národního parku Stolové hory.

Jako výchozí bod pro tento výlet je nejvhodnější město Police nad Metují. Zaparkovat můžete na náměstí (za poplatek) nebo lépe vpravo nad náměstím na odstavném parkovišti s rozcestím cyklotras pod Správou CHKO Broumovsko. Pokud vyjíždíte z Náchoda můžete využít spojení cyklobusem na trase Hradec Králové - Jaroměř - Náchod - Hronov - Police nad Metují - Teplice nad Metují – Adršpach.

Historie města Police nad Metují je úzce spjata s benediktinským klášterem, který byl postaven v letech 1296 – 1306 opatem Bavorem. Dnes je klášter účelově využit, je zde městská knihovna a v letní sezoně je pro návštěvníky zpřístupněna muzejní expozice. Ke klášteru přilehá kostel Nanebevzetí P. Marie, který až do začátku 14.stol. byl nejvýznamnější stavbou svého druhu v severovýchodních Čechách. Střed města s náměstím v jehož středu se vyjímá mariánský sloup a kašna je součástí městské památkové zóny.

Celý náš výlet je vedený po okružní trase č. 4000 a my nyní vyjíždíme směr „Suchý Důl“. Trasu zahájíme krátkým, ale výrazným stoupáním /2-3/  po tzv. staré suchodolské silnici, která nás dovede k domkům nad Suchým Dolem, do kterého pak sjedeme nenáročným sjezdem /2/. Na křižovatce v obci s řadou zachovalých venkovských stavení najdeme rozcestník, který nás nasměruje dál do obce Hlavňov. V této úhledné obci s řadou zachovalých roubených lidových staveb, sochami světců a pískovcovým sousoším ukřižování vám doporučujeme si udělat malou zajížďku a zahnout vpravo na zásobovací silničku k chatě Hvězda.

K chatě a kapli Hvězda se dostaneme po 2 km výrazného stoupání /2-3/, ale vynaložená námaha rozhodně stojí za to. Kromě dalekých rozhledů z vršků pískovcových skal se zde můžete nechat okouzlit krásou tohoto místa, zdůrazněnou kapličkou začleněnou do skalní hradby.

Z Hlavňova nás vyvede značení trasy č. 4000 na polní cestu, po které stoupáme /2-3/ přes Hlavňovské mokřiny, kolem pramenu s pitnou vodou až do hustých lesů vypínajících se okolo Broumovských stěn. Střídavým stoupáním /2/ v malebné podhorské krajině po lesní cestě dojedeme do Honského sedla, kde se napojíme na frekventovanou silnici č. 303 mezi Broumovem a Policí n. Metují.

Vysvobození od automobilového provozu přijde záhy po svižném sjezdu /2-3/, kdy nesmíme přejet odbočku vpravo na lesní cestu. Po krátkém stoupání /2/ už převážně sjíždíme kolem kaple sv. Huberta s křížovou cestou až k rozcestí Amerika, kde vyjedeme z lesa a poprvé se nám odkryje daleký výhled na Broumov a okolí. Právě k Broumovu teď budeme klesat podél Křinického potoka přes stejnojmennou ves, která se r. 1995 stala památkovou rezervací lidové architektury.

Od rozcestí Na Křinici nás čeká cesta v mírně kopcovité krajině /2/, okořeněná pěknými výhledy právě na skalnatý hřbet Broumovských stěn. Kolem sportovního letiště, přes obec Martínkovice dojedeme až do Božanova k pozoruhodnému baroknímu kostelu sv. Maří Magdalény. Z návsi, kde se mimo jiné můžeme posilnit v místním hostinci budeme nyní asi 1,5 km stoupat /2/ k turistickému hraničnímu přechodu. Cestou budeme míjet pastviny, kde k našemu údivu zjistíme, že se zde pase velice originální skotský náhorní skot pocházející z původního keltského dobytka ze severu Skotska.

Od hranice do polského Radkówa (Radkov) už pro změnu sjíždíme /2/ zprvu po polní cestě, která plynule přejde v asfaltku. Vedle památkově chráněné středověké zástavby ve středu města, kde kdysi stával hrad, naší pozornosti určitě neunikne farní kostel sv. Doroty a pomocný kostel sv. Andřeje Boboliho. Naše trasa odsud pokračuje směr Karlów vzhůru k mohutném pískovcovému hřbetu, vymezujícího hranice Národního parku Stolové hory.

Dlouze stoupáme místy i velmi prudce /3/, ale za to v nádherné krajině okolo Radkowských skal až na náhorní planinu s horskou vesničkou Karlów. Osada je turistickým centrem Stolových hor a východištěm turistických tras na Velkou Hejšovinu (Szceliniec Wielki, 919 m). Tento nejvyšší vrchol Stolových hor je ohraničený téměř ze všech stran 60 m vysokými skalními stěnami a je zakončen plošinou o rozměrech 600 x 300 m s krásným skalním městem. My zde odbočíme ze silnice vpravo na Machovskou cestu a ještě chvíli stoupáme /2-3/ k úpatí Ptačí skály, odkud zaslouženě prudce /3/ sjíždíme.

Za turistickým přechodem pokračujeme už v pozvolném sjezdu přes malebnou Machovskou Lhotu s řadou roubených domů a zemědělských usedlostí broumovského typu do Machova, kde hned za návsí odbočíme vpravo. Z údolí, kterému vévodí kostel sv. Václava, prudce /3/ stoupáme do sedla pod vrcholem Machovský Šefel a téměř jako na horské dráze sjedeme do obce Bělý, odkud znovu ostře /3/ vyšlapeme náš poslední kopec. Po této náročné houpačce máme už svůj cíl v podobě výchozího bodu jako na dlani a stačí se téměř bez šlápnutí do pedálu nechat jen unášet.

Celkem 56 km.

Náročnost 3.