Zima: 
Celý rok: 
Kdo nelituje dvakrát ztratit pracně vyšlapanou výšku s cílem dosáhnout řady pěkných vyhlídkových míst, zvolí si cestu do Pekla přes Koníček. Od Bražce se na Koníček dostaneme pozvolným stoupáním přes Přibyslav. Z okraje tohoto vysokého skalního ostrohu nad překrásným hlubokým metujským údolím bude ale následovat prudký sestup do Pekla, načež na Jizbici a Dobrošov se opět nevyhneme stoupání, abychom se od Jiráskovy chaty snesli o 300 m níže až do samého středu Náchoda.
Z rozcestí u železničního přechodu se vydáme po žluté do Bražce po stejné cestě jako u trasy č. 5. Před čistírnou odpadních vod však tentokrát odbočíme doprava k opravenému kamennému kříži mezi dvěma statnými lipami. Po pravé straně mineme provozní areál náchodských vodovodů a kanalizací a pracoviště Povodí Labe a.s. Přejdeme most přes řeku Metuji na hlavní silnici z Bražce do Nového Města n.M. Před obytným stavením v ostré pravotočivé zatáčce se zastavíme u dalšího kamenného kříže a o kousek dál vpravo u pomníku padlým z první světové války. Trasa pokračuje dál mírným stoupáním po silnici. U protipožární nádrže projdeme kolem konečné zastávky místní autobusové dopravy. Dalších 700 silničních metrů si zpestříme pozorováním okolních staveb, ovocných sadů, zahrad i smíšeného lesa na stráni. Za obcí nás zejména zjara upoutají zelenající se louky s hlavatými vrbami podél klikatícího se potůčku sbírajícího vody z okolních strání. Zatímco silnice se šplhá z pravotočivé zatáčky dál do sedla vpravo od nás, pokračujeme přímo neznačenou polní cestou. Projdeme listnatým hájkem a po krátkém stoupání se brzy ocitneme na prvním vyhlídkovém místě. Otočíme se a před námi za pěkné viditelnosti spatříme střechu a věž náchodského zámku a vzadu na horizontu vodárenský globus na Pavlišově. Vpravo za loukou a lesem nás nepřekvapí dobrošovská rozhledna a pod ní obec Lipí.
Cesta se dále vine okrajem lesa a po chvilce do něj vstupuje. V nitru smrkové monokultury zůstaneme schováni dalších 900 m. Na prvním rozcestí odbočíme vlevo, na dalším doprava, držíme se vrstevnicové cesty. Mírným stoupáním procházíme stále smrkovým lesem s vtroušenou jedlí a modřínem, zprava se objevují i listnáče. Vrchol stoupání nám připomenou rozvětralé druhohorní opukové výchozy po pravé straně cesty. Vejdeme na paseku zalesněnou smrky a duby, zleva nás kryje mladý lesní porost. Téměř po rovině přejdeme zemědělskými pozemky až na asfaltovou silničku. Odbočíme po zelené značce doleva. a mírným stoupáním projdeme lesem. Před námi se najednou vyhoupne Přibyslav, v dálce na horizontu Orlické hory, vpravo shlížíme do českých rovin. Pohled doleva nám připomene naši další cestu na Dobrošov přes Jizbici (obce vpravo od Lipí) , vlevo nad Přibyslaví se poprvé díváme na Sendražský kopec... K vesničce před námi sejdeme podél aleje mladých bříz .
Střed Přibyslavi nám připomene kamenný kříž a pomník čtyřem místním rodákům padlým v 1. světové válce. Na návsi je rovněž autobusová zastávka a hostinec "Pod Koníčkem". Dále pokračujeme po žluté turistické značce. Ta nás spolu se zelenou vyvede z obce k dalšímu opravenému kamennému kříži mezi dvěma douglaskami na rozcestí. Na Koníček odbočíme doprava. Předtím, než nás po mírném stoupání uchvátí pohled do hlubin pekelského údolí, se ještě na kraji lesa ohlédneme zpět. V dálce rozeznáváme Krkonoše s nejvyšší českou horou Sněžkou., blíže vpravo od nich Jestřebí hory. "Pád" k Metuji po úzké lesní serpentině není snadný pro bolavé nohy, ale plíce bychom jistě více zatížili ve směru opačném. Most přes Metuji a asfaltová silnice z Nového Města nad Metují nás po chvilce přivedou až do Pekla. Zástavku v turistické chatě nevynecháme. Přijde jistě vhod, neboť nás čeká další stoupání na Jizbici a Dobrošov po červené. Smrkovým a smíšeným lesem, pastvinami a loukami jdeme téměř kolmo na vrstevnice až do Jizbice. U fotbalového hřiště si můžeme oddechnout a uvědomit si, jak se rozhledna Jiráskovy chaty přiblížila. Ve středu obce přejdeme u hostince státní silnici a po červené kolem domu čp. 25 pokračujeme místní komunikací k Dobrošovu. Po 80 m procházíme kolem opraveného kamenného kříže z roku 1886 se dvěma mohutnými lípami. Za Jizbicí se nám otevírají další výhledy na Orlické hory, Sendražský kopec i k Novému Městu n.M., či k přehradě Rozkoš i dále do Čech. Nejpoutavější jsou až z Dobrošova, kam po mírném stoupání zanedlouho dorazíme.
Do Náchoda sejdeme po červené značce přes Ameriku montackými lesy cestou dobře známou z trasy č. 3.
J.Rohulán, KČT Náchod 17.11.2003
